S Národní frontou napodruhé lépe?

K 1. listopadu uveřejnil můj oblíbený blogger, totiž Vidlák, na svém blogu Vidlákovy kydy, případně litterate.cz text, ve kterém nabádá, aby se všichni pěkně sešli na jedné demonstraci - chvilkaři i dezoláti a měli na mysli to, že válečné náklady, a to obou stran, vždy zaplatí obyčejní lidé, takže bez ohledu na vlastní rozpory se mají sjednotit a zejména pracovat na zastavení války.

Podle mého názoru tento Vidlákův příspěvek na mne přesáhl všechny meze idealismu. Počítá totiž s jednou věcí, která je naprosto nesprávná: totiž, že všichni si jsou rovni ve smyslu Listiny základních práv a svobod:

"Článek 1

Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné."

Jde o to, že tak to (povětšinou a pouze do pro ni dohlédnutelné míry, tedy tak maximálně k ob-sousedovi) vnímá masa... Obzvláště nešťastní jedinci, jako třeba já, vnímají lidi okolo sebe takto absolutně. Ubezpečuji vás, že to je cesta do osobního pekla. Můj v podstatě zkrachovaný život a obecná nenávist lidu českého, a to především "elit" proti mně to dokonale dokazuje. (cigoška - cigoška to je, a co hůř, bílá cigoška!!!) Vidláku, ubezpečuju tě, že vládychtiví váleční štváči to vidí  úplně jinak. Ti si nejenže nejsou ochotni, oni vůbec nejsou schopni si představit, že všichni lidé mají stejné city, stejné touhy a fyzické a psychické zranění je všechny bolí stejně. S davem, kterému my říkáme národ, zacházejí ve svých myšlenkách jako se stádem neživých plecháčů, které je možno rozbít, sešrotovat a případně přetavit do plecháčů nových... Proto způsobem, který zde rozebíráš, vůbec neuvažují. (Dávám příklad z jiné strany: obecně má lid pocit, že zvýšení trestů u nejtěžších zločinů, na příklad vražd, až k trestu smrti, bude mít tak odstrašující příklad, že to potenciální vrahy odradí od páchání takové činnosti. Vyšší desítky let kriminologických výzkumů nic takového neukázaly. Vrahům je trest smrti u pozadí.) Znovu: naše "elity" si skutečnou rovnost lidí v jejich elementární lidskosti neumí  ani představit.

Abych svá tvrzení podpořila, odkazuji na knížku význačného amerického psychiatra a psychoterapeuta M. Scott Pecka "Lidé lži". Je to dobré čtení pro dnešní dobu! Píše tam, mimo jiné, že zlo je specifická forma duševní nemoci (a jelikož tvrdím, že lidé na druhé straně barikády od "dezolátů" trpí kognitivní disonancí, tak ta nemoc je i pojmenovaná, a tu je nutno léčit. Na druhou stranu M.S. Peck také píše, že za svou celoživotní praxi nepřišel na jiný způsob, jak zlo zastavit, než silou. A já k tomu si dovolím dodat ještě jeden příměr. Kristus nabádal k nastavení druhé tváře. Tedy ke strategii půjčka - půjčka - oplátka, protože ve starozákonní strategii "oko za oko - zub za zub" je příliš velká pravděpodobnost chybovosti. (Někdo ten červený knoflík může fakt zmáčknout omylem...) Takže dvě demonstrace v jedné? Hele, sorryjako! Přišla by s něčím takovým druhá strana? Pokud ne, je to, opět, naivní idealismus. A to říkám s relevantními zkušenostmi 28 let výkonu advokacie jako rodinné/rozvodové advokátky. A to je taky relevantní, protože jak nahoře - tak dole, jak na povrchu, tak uvnitř...  

Dohadování se s protistranou, která nevidí a není ochotna vidět další aspekty rozpoutaného konfliktu, vůbec nemá smysl se bavit. Má smysl ji zastavit. Sorryjako, ale tohle sjednotit nelze.