Anne Marie Waters: Co se feministky musí dozvědět - Islám zabíjí ženy

Následující esej napsaná Anne Marií Waters má být výzvou britským feministkám k debatě o problematice islámské misogynie. Vyšla už dříve na Breitbartu a autorčině webových stránkách, byť v trochu odlišné podobě.

 

Dříve jsem bývala feministkou, ale vzdala jsem se toho, abych mohla otevřeně mluvit o ženských právech. Ještě před vypuknutím toho „intersekcionálního“ šílenství nebo toho „kolik genderů existuje?“ byl feminismus k prasknutí plný typů lidí, kteří si mysleli a myslí, že muži jsou misogynní bytosti, které všechny tajně chtějí nás znásilnit (a to i přesto, že muži jsou těmi, kdo ve skutečnosti nejvíc podporuje ženská práva), a že šťastně provdaná matka je určitým způsobem zrádkyně.

Jinými slovy přesně tím druhem lidí, se kterými nikdo se zdravým rozumem nedokáže vyjít.

Zatímco já budu vždycky obhajovat to, aby ženy získaly pouze naše občanská práva, chci zároveň, aby se Sharia Watch věnovala mnohem více svobodě slova (na podzim spustíme kampaň „Islám zabíjí svobodu slova“) a dopadu islámu na děti; ale dřív, než tak učiním, mám v plánu udělat něco velmi důležitého: informovat ty dnešní směšné feministky o něčem, co se zoufale potřebují dozvědět: „Islám zabíjí ženy“.

„Islám zabíjí ženy“ je výsledkem společného úsilí Sharia Watch UK a Examine-islam.org. Za cíl si klade jednu jedinou věc: ukázat světu, proč se v každé muslimské společnosti na Zemi zachází se ženami tak naprosto otřesně.

Hodlám sdílet články různých autorů, stejně tak jako videa a informační balíčky, ale chci také vyzvat každou feministickou organizaci v Británii, aby se mnou debatovala, takže mi případně budou moci dokázat, že se mýlím. Pokud si uvědomí, že se jim to nepodařilo, vyzvu je, aby se při vyvrcholení této kampaně připojily ke mně a stály po mém boku – tímto vyvrcholením bude protestní shromáždění před budovami Parlamentu, plánované na 20.srpen.

Islám zabíjí ženy nejen fyzicky – přestože to samozřejmě dělá taky – ale zabíjí ducha žen v daleko větším počtu. Od narození jsou dívky degradovány a ponižovány, nejčastěji svými vlastními matkami. Tyto dívky přijímají svůj status a v nekonečném cyklu jej pak předávají dál svým dcerám, což může být popsáno pouze jako zlo.

Pro dívky, které měly to velké neštěstí a narodily se do islámu, může být život naprostým zoufalstvím a utrpením – často jsou nuceny do sňatků, často musejí žít s domácím násilím a jsou zotročeny systémem takzvané „cti“. Aby to bylo ještě více zvýrazněno, mnohým je odřezáván klitoris, aby pro ně byl sex bolestivý a ony si mohly užít ještě dalších pocitů ponížení z následné inkontinence a dalších vedlejších efektů.

Nejen tohle, ale i mnohé další je udržováno, šířeno a ospravedlňováno v rámci islámu. Že je to otázkou faktů, ukážu vzápětí.

Jednou z nejvíce diskutabilních věcí je ženská obřízka, takže začnu u ní. Faktem je, že je v islámu schválená. Existuje několik hadísů, které ji ospravedlňují. Můžete si je přečíst třeba zde, ale já hodlám zmínit pouze jeden, který je dostatečně výmluvný, aby rozezněl pár poplašných zvonků: „Otec Abu al-Maliha ibn Usámy tvrdí, že Prorok řekl: 'Obřízka je zákonem pro muže a zachováváním cti pro ženy.'“ Ahmad Ibn Hanbal 5:75; Abu Dawud, Adab 167.

Ano, je pravdou, že někteří islámští „učenci“ ženskou obřízku odsoudili, ale zároveň mnozí další ji propagují s pomocí příslušných hadísů. Například Muslimské bratrstvo, když převzalo moc v Egyptě, po ženské obřízce volalo, a v takzvaně „umírněné“ Indonésii (kde je v některých místech obřezáno 80-100 % dívek), prakticky všechny dotázané ženy věří, že obřízka je náboženská povinnost, kterou jim ukládá islám. Podle iniciativy „STOP obřízkám na Středním východě“ přitom v Indonésii obřízka do příchodu islámu praktikována nebyla vůbec.

Přesuňme se k nuceným sňatkům. Dětské sňatky jsou v muslimském světě časté, a opravdu to není, jak někteří tvrdí, pouhý následek extrémní chudoby. Například saúdskoarabský Velký Muftí je schválil jako neodporující základům islámu, prostě proto, že si Mohammed vzal šestileté dítě – proto to musí být dovoleno.

Relevantním hadísem pro to je tento: „Prorok sepsal (svatební smlouvu) s Aišou, když jí bylo šest let a naplnil své manželství s ní, když jí bylo devět let, a ona s ním zůstala devět let (tedy až do jeho smrti).“ (Buchari 7.62.88)

Írán dnes povoluje sňatky devítiletých na základě právě těchto hadísů, a nedávné pokusy v Pákistánu dětským sňatkům zabránit byly Radou pro islámskou ideologii zastaveny a prohlášeny za „rouhačské“ a neislámské“. Předseda této rady pak ještě explicitně vysvětlil, že „parlament nemůže tvořit zákony, které jdou proti učení Koránu nebo sunny“.

Ukamenování k smrti zní jednoduše příliš hrozně, než aby to byla pravda. Zní to tak prehistoricky, že se to „přece“ nemůže dít dnes – ale děje, ovšem pouze v jednom typu společnosti, a sice v té islámské. Je to trest používaný téměř výlučně na ženy, které byly obviněny z cizoložství – říkám schválně „obviněny“ (nikoli odsouzeny), protože tak to prostě je, žena obviněná z takového činu nemá možnost se bránit.

Připomeňme si, že podle islámského práva ženské slovo vydá jen za polovinu toho mužského, takže pokud ji manžel obviní, její popření nemá žádnou cenu a bude shledána vinnou pouze na základě jeho tvrzení. Brilantně to je zobrazeno v těžce dokoukatelném filmu „Ukamenování Sorayi M.“, který ukazuje pravdivý příběh ukamenování mladé íránské matky pouze na základě výpovědi manžela, který se jí prostě chtěl zbavit. Její otec a její synové se k jejímu ukamenování připojili.

Ukamenování za cizoložství se v islámském právu objevuje z důvodů, na které byste už možná přišli: bylo schváleno Mohammedem. Existuje několik islámských zdrojů, které to potvrzují. Zmíním jen část textu Sahiha Buchariho (3:50:885), který říká:

„Alláhův apoštol řekl: 'Protož skrze Něho, v Jehož rukou je má duše, vás budu soudit dle Alláhových zákonů. Mladá otrokyně a ovce nechť ti jsou vráceny, tvůj syn nechť dostane sto ran bičem a rok vyhnanství. Ty, Unaisi, jdi k manželce tohoto muže, a pokud přizná svou vinu, ukamenuj ji k smrti.' Následující ráno šel Unais k oné ženě a ona se přiznala. Alláhův apoštol nařídil, že má být ukamenována k smrti.“

Domácí násilí a násilí ze cti můžeme svázat dohromady, neboť věřím, že vycházejí z jednoho verše Koránu – súry 4, verš 34, kde stojí: „Muži mají nadvládu nad ženami podle práva, které Alláh dal jedněm nad druhými a které užívají z jejich bohatství. Spravedlivé ženy jsou tedy poslušně oddané, a v manželově nepřítomnosti střeží to, co jim Alláh uložil střežit. Ale ty manželky, jejichž neposlušnosti se obáváte – nejdřív jim domluvte, pak, pokud odolávají, zavrhněte je ze svého lože, a nakonec je udeřte.“

Mohl by snad tento verš být jasnější? Ženy musejí poslouchat, a pokud tak neučiní, lze proti nim užít násilí. Tohle může, a v praxi také dělá, ospravedlnit všechny druhy hrůz na ženách páchaných. Je velmi zřejmé, že pokud muži v její rodině neschvalují její chování, mohou ji za to bít.

A to jsem se ještě nedostala příliš hluboko pod povrch. Útlak žen v islámských zemích je jednoznačně ten nejkrutější na světě. Žádná jiná majoritní společnost se k ženám takto nechová, a není to jen nešťastná shoda okolností, ale je to přímý důsledek takovýchto a mnohých dalších tvrzení v islámských textech.

Se všemi těmito důkazy před sebou je má výzva směrem k britským feministkám tato: přijmete pravdu v tom, co jsem napsala? A chcete, aby toto náboženství mělo větší nebo menší vliv v zemích, kde ženy bojovaly a umíraly za svou svobodu?

Pokud jako já chcete, aby náboženství tohoto druhu mělo nulový vliv, postavíte se se mnou a budete čelit jeho importu skrze masovou imigraci, tak, jako to Sharia Watch a Examine Islam chtějí udělat 20. srpna?

Můj dojem je ten, že to neuděláte. Ani neodpovíte na mou žádost, a dokonce ani nebudete mít odvahu debatovat se mnou. Budete dál předstírat, že pravda je bigotnost a lež je morální, a budete dál popírat tu nejrelevantnější pravdu o zacházení se ženami na Středním východě, v Africe a čím dál více i v Evropě – že toto odporné zacházení se ženami je celé založené na islámu.

Anne Marie Waters je zakladatelkou Sharia Watch UK, někdejší kandidátkou UKIP do parlamentu a jednou z vůdkyň PEGIDA UK.


Originál textu ZDE: http://gatesofvienna.net/2016/04/feminists-need-to-know-islam-kills-women/#more-39368