Thomas Jefferson k nám promlouvá z minulosti

Dostal jsem od přítele e-mail pojednávající o třetím prezidentovi Spojených států amerických, Thomasi Jeffersonovi. Jedná se o natolik významnou osobnost lidských dějin, že stojí za to se na jeho život a dílo podívat podrobněji.

Thomas Jefferson se narodil 13. dubna 1743 v Shadwellu ve státě Virginie a zemřel 4. července 1826 v Charlottesvillu, taktéž ve Virginii. Prezidentem Spojených států byl v letech 1801 - 1809, po George Washingtonovi a Johnu Adamsovi. Je hlavním autorem Prohlášení nezávislosti z r. 1776, znamenajícího konec nadvlády Velké Británie nad americkými koloniemi.

Následuje obsah zmíněného e-mailu, který jsem si dovolil pro laskavé čtenáře přeložit, aniž jsem zkoumal jednotlivé údaje v něm uvedené. Pro lepší orientaci uvádím v závěru článku některé historické souvislosti.

Thomas Jefferson

Jeho portrét je na dvoudolarové bankovce.

Thomas Jefferson byl velice pozoruhodný muž, jenž se začal učit velmi záhy a nikdy nepřestal.

V 5 letech začal studovat pod vedením vychovatele svého bratrance.

Jako devítiletý studoval latinu, řečtinu a francouzštinu.

Ve 14 letech studoval klasickou literaturu a další jazyky.

Když mu bylo 16, nastoupil na střední školu Williama a Mary. Také dokázal psát řecky jednou rukou a současně totéž latinsky druhou.

V 19 letech studoval právo po dobu 5 let, zpočátku u George Wythea1.

Ve věku 23 let zahájil vlastní advokátní praxi.

Jako pětadvacetiletý byl zvolen do Poslanecké sněmovny státu Virginie.

Když mu bylo 31 let, napsal velmi šířený "Souhrnný pohled na práva britské Ameriky" a ukončil svou advokátní praxi.

Ve 32 letech byl delegátem druhého Kontinentálního kongresu2.

Ve 33 sepsal Prohlášení nezávislosti.

Taktéž ve 33 letech po dobu tří let revidoval virginský zákoník, sepsal návrh zákona o veřejném vzdělávání a nařízení o náboženské svobodě.

Ve věku 36 let byl zvolen druhým guvernérem Virginie po Patricku Henrym.

Ve 40 letech působil v Kongresu Spojených států po dobu dvou let.

Ve 41 letech byl americkým vyslancem ve Francii a společně s Benjaminem Franklinem3 a Johnem Adamsem dojednal obchodní smlouvy s evropskými státy.

Ve 46 se stal prvním ministrem zahraničí za prezidenta George Washingtona.

V 53 letech sloužil jako viceprezident a byl zvolen prezidentem Americké filozofické společnosti.

V 55 vypracoval Kentucké rezoluce4 a stal se úřadujícím předsedou Republikánské strany.

V 57 letech byl zvolen třetím prezidentem Spojených států.

V 60 nákupem Louisiany zdvojnásobil velikost země5.

Ve stáří 61 let byl podruhé zvolen prezidentem.

V 65 letech odešel do důchodu v Monticellu ve státě Virginie.

Jako osmdesátiletý pomohl prezidentu Jamesi Monroeovi vytvářet Monroeovu doktrínu6.

V 81 letech založil téměř sám Univerzitu státu Virginie a stal se jejím prvním prezidentem.

Ve věku 83 let zemřel v den 50. výročí podepsání Prohlášení nezávislosti. Stejného dne zemřel i John Adams.

Thomas Jefferson měl rozsáhlé znalosti a studoval předchozí neúspěšné pokusy o vládu. Rozuměl soudobé historii, podstatě Boha a jeho zákonů i povaze člověka. To bylo mnohem více, než většina lidí dokáže pochopit dnes.

Když John F. Kennedy jednou pořádal večeři v Bílém domě pro skupinu nejskvělejších mozků Spojených států té doby, prohlásil: "Toto je zřejmě shromáždění nejskvělejší inteligence, která se kdy v Bílém domě sešla, s výjimkou doby, kdy zde Thomas Jefferson večeřel sám."

 

A za pravdu mu dávají i následují myšlenky Thomase Jeffersona:

 

"Když se nakupíme na sebe ve velkých městech, jako je tomu v Evropě, budeme stejně zkorumpovaní, jako je Evropa."

"Demokracie přestane existovat, když budeme brát těm, kteří jsou ochotni pracovat, a dávat těm, kteří pracovat nechtějí."

"Je povinností každé generace splácet vlastní dluhy. Kdyby se tato zásada uplatňovala, ušetřilo by to lidstvu jednu polovinu válek po celém světě."

"Předpovídám Američanům v budoucnu štěstí, pokud dokáží zabránit vládě v plýtvání námahou lidí pod záminkou péče o ně."

"Můj výklad dějin mě utvrzuje v mém přesvědčení, že většina špatného vládnutí vyplývá z přílišného vládnutí."

"Žádný svobodný člověk nesmí být nikdy zbaven práva používat zbraně."

"Nejsilnější důvod pro to, aby si lidé ponechali právo držet a nosit zbraně je, jako ta úplně poslední možnost, aby se ochránili proti tyranii vlády."

"Strom svobody musí být čas od času zaléván krví vlastenců a tyranů."

"Donutit člověka, aby podporoval svými daněmi šíření myšlenek, kterým nevěří a odmítá je, je hříšné a tyranské."

V roce 1802 Thomas Jefferson řekl:

"Myslím, že bankovní instituce jsou nebezpečnější pro naši svobodu než stálé vojsko. Pokud americký lid někdy dovolí soukromým bankám řídit vydávání měny, nejdříve pomocí inflace a poté pomocí deflace, pak banky a korporace, které kolem nich vyrostou, budou zbavovat lidi veškerého majetku - dokud se jejich děti neprobudí bez domova na kontinentě, který si jejich otcové podmanili".

 

K tomu je jen těžko co dodat. Snad jen to, že Thomas Jefferson, jeden z největších myslitelů, jací kdy žili na této planetě, nepromlouvá přes staletí jen k Američanům.

 Jaroslav Suchánek

1 George Wythe (1726 - 1806) byl významný soudobý profesor práv.

2 Druhý kontinentální kongres (1775 - 1776) reprezentoval 13 amerických kolonií, které na něm v r. 1776 přijaly Prohlášení nezávislosti.

3 Benjamin Franklin (1706 - 1790) byl významný státník, diplomat a přírodovědec, vynálezce bleskosvodu.

4 Kentucké rezoluce (1798 a 1799) vyjadřovaly Jeffersonův pohled na interpretaci ústavy. Podle něj mají jednotlivé státy právo zrušit federální zákony, pokud je považují za neústavní.

5 Šlo o získání území o roloze 2 140 000 km2 pro Spojené státy od Francie v r. 1803. Tehdejší Louisiana zahrnovala území 15 současných amerických států a 2 kanadských provincií.

6 Monroeova doktrína (1823) - zahraničněpolitická doktrína, zajišťující Spojeným státům dominanci nad americkým kontinentem až do konce 19. století.

Zdroj: Wikipedie